Kdo nejel do Prahy nebo se nedej bože odhlásil, udělal obrovskou chybu. Exkurze v Praze se dá svou vysokou kvalitou přirovnat snad jen návštěvě Hostětína a proto nemůže být na našich stránkách nezmíněna. Zelený minibus bez přední nápravy značky Moskvič přijel k přírodovědecké fakultě (stejně jako já) s pětiminutovým zpožděním a symbolicky určoval místo naši první zastávky – vojenský ústav Dobruška. Standa si již od Olomouce jako starý lampasák dopřával na zadních sedadlech ruské čabajky a námořnické kofoly, čím se během několika minut dostal do své tradiční večerní nálady. Jeho následné nářky na nepřítomnost WC v autobuse byly zcela ignorovány a proto při příjezdu do vojenského areálu předvedl nevídaný sprint. Ve vojenské areálu nás kromě nejmodernější techniky za několik miliónů zaujal nízko postavený basketbalový koš, do kterého byl Melda schopen zasmečovat vlastní hlavou. Po vyprázdnění a doplnění nezbytných zásob byl našim dalším a pro pondělí posledním cílem ÚHUL. Zde jsme se setkali s jediným tvůrcem a správcem místního webu Vladanem Kadeřábkem, oddaným to lesníkem, inženýrem, informatikem, geoinformatikem a kartografem. Jinak ale nebylo v Brandýse nad Labem nic moc k vidění a proto se všichni těšili do Prahy.
Narazit v Praze na restaurační zařízení není určitě žádný problém, zvláště ne pro zkušeného geoinformatika. Proto jsme po asi dvou hodinách hledání skončili v neuvěřitelně zakouřené hospodě, kde přes cigaretový opar nebylo vidět na druhou stranu stolu. O zábavu se postarala hra Buffalo (pro abstinenty - musíš pít svou slabší rukou, jinak piješ do dna). Rychtoš tuto hru zřejmě nikdy předtím nehrál, ale už na ni nezapomene. Dokonce si pro svoji pravou ruku vypůjčil Rosťovu ortézu, u které se všichni shodli, že je s ní nemožné krygl s pivem vůbec zvednout, natož se z něho napít. Ne tak pro Rychtoše, který byl schopen své osmé pivo s ortézou dokonce vyexovat (speller opravuje na vysexovat). Pro dobrou pověst jsme si na cestu zabalili tři krygly pod bundu a hajdy jinam. V universitní hospodě nás číšnice nijak ráda neviděla a proto jsme zamířili hlouběji do neznámé Prahy. Předtím jsme ale museli vyřešit dilema, kam schovat své poctivě získané sklenice. Nejoriginálnější úkryt napadl Miru, opatrně uložil svůj kontraband do popelnice (kdo by tam byl o půlnoci něco hledal?), přičemž ve snaze, aby se slinka nijak nerozbila předvedl úžasnou holubičku (viz. foto). Dodnes netuším jakým zázrakem ji ustál a pak, jak se u nás ráno na pokoji objevily všechny tři krýgly. Do hospody Studna dorazilo už jen zdravé jádro, ovšem zatím bez Geleho, Mary, Vesliho a Rychtoše. Ti nějakým mě neznámým šarmem dokázali přemluvit číšnici, aby je nechala v u-pubu alespoň na stolním fotbálku. Pamatuju si, že jsem cestou tam (na cestu jsme se museli jako správní kartografové třikrát zeptat) říkal nehorázný nesmysly a tak jsem jen rád, že cestu zpátky mám lehce rozmazanou. Zatímco Gele dorazil bez nějakých zbytečných popohnáních (Mara z Veslim se šetřili na zítřek), na Rychtoše jsme museli vymyslet malinkou lest. Sms “doraz je tu mrda frnd“ (byla tam stěží jedna), dostala našeho Buffalo Billa během minuty z pyžama do fešáckých hadrů. Bohužel cesta do Studny mu trvala víc než hodinu..a tak přišel i o tu jedinou šanci. Zbytek večera už znám spíše jenom z fotek. Avšak některé styčné body, jako třeba vrtat díru do plnýho džusu si plně pamatuju.
Vstávat v osm ráno, když máte školu dvakrát týdně na deset je nehoráznost. To samé si zřejmě myslel i zaměstnanec nejmenované firmy, kam jsme v úterý zavítali jako první. Během své přednášky se prozradil “já jsem dnes lehce roztržitý, já mám za sebou dlouhý večer“. Asi proto bylo na stolech tolik všemožných pití.. asi proto se mi zdálo, že jsem jeho výkladu úplně rozuměl. Následovala exkurze do geofondu, ústavu pro rozvoj města Prahy a Hydrosoftu Veleslavín. Návštěva poslední firmy byla opravdová výhra. Zde se sluší pochválit organizátory (aniž bych leštil kliky) za skvělý tah. Uvítalo nás totiž spoustu chlebíčků a pití, navíc záchod byl opravdu luxusní. Ideální místo jak strávit podvečer. Přednáška taktéž nebyla nezajímavá a protáhla se ne dvě hodiny. Plni elánu jsme se pak vydali znovu do města, tentokrát jsme se odvážili i blíže k centru. Kulisou nám byl zápas ligy mistrů Arsenal – Slavia, po jednom z Vaniakových odkopů se o fotbal nikdo nezajímal a zbytek dne jsme strávili logickýma hádankama (!). Dovolím si zde jednu (Marovu) uvést a to samozřejmě ne z důvodu, že jsem na ni jako první druhý den ráno přišel.
Bachař hraje s vězni sadomasochistickou hru (něco jako Arsenal se Slávií), seřadí je za sebe a postupně jim nasazuje čepice, buď černou nebo bílou. Vězeň co má čepici nasazenou vidí všechny čepice před sebou, ale nezná situaci za sebou. Čepice mohou být nasazeny jakkoliv (samé černé; bílá, černá,černá,černá, bílá...) Poslední vězeň tedy vidí všechny čepice kromě své. Úkolem vězňů ke říct tu barvu čepice, kterou mají na hlavě a tím se zachrání, v opačném případě bude vězeň zastřelen. Začíná poslední vězeň. Vězni si mezi s sebou vymysleli takový systém, že přežijí všichni kromě posledního (toho co začíná), ten to má padesát na padesát. Jaký to je sytém? :-) Může se říct jenom černá nebo bílá, žádné koktání, posouvání nohama..jinak vězně odpráskne stráž ze střechy.
Meldu hádanka natolik zaujala, že si všechny na tramvajové zastávce seřadil do řady a rozdal nám imaginární čepice. Cestou tramvají směr koleje a klub jsme byli asi značně hluční, nicméně koho to zajímalo. Na hádanku se rychle zapomnělo a začali jsme řešit návštěvu klubu. Zde jsem se dostal do poněkud složité situace, protože druhý den ráno byla na programu firma Gepro kde mám v listopadu dva týdny praxi. Proto jsem se rozhodl dát na dobrý dojem a jít spát už v jednu ráno. Standa návštěvu klubu taktéž odmítl a místo toho šel v jednu ráno s dvěma promile lovit pražské kešky.
Druhý den v Gepru byla přednáška ve velmi familiárním tónu a o zbytku exkurze, stejně jako o návštěvě klubu bohužel napsat nemůžu. Natáčet geoinformatické divadlo v olomouckém divadle muselo mít přednost (video bude!!). Ale někdo se toho určitě jme. Každopádně všem letošním druhákům mohu pražskou exkurzi jen a jen doporučit a nejet na ni by byl obrovský hřích!
Nechces se dat na spisovatele? :)
swenney • 2007-10-27 22:03:00 • 77.48.x.xBomba.....
podobna hadanka s veznama ale s lampickou a bez cepic:
20 veznu, kazdy je volan do vyslechove mistnosti ale v libovolnem poradi a i vicekrat, kde je jen lampicka (jde roznout/zhasnout). Navzajem vsak o sobe nevi - kdo tam byl a kolikrat. Maji vsak moznost se vsichni zachranit nebo je naopak vsechny odstreli. Kdyz uhodnou, ze uz byl v one mistnosti kazdy, jsou volni.
Jaky system vymysli??
ja nevim ani to prvni sakra a uz je tu druha:-(
MrijaStudio 2006,2007
